Kostel svatého Prokopa na sídlišti Nové Butovice v Praze 13-Stodůlkách je kostel zdejšího komunitního centra sv. Prokopa. Jedná se o ekumenický filiální kostel římskokatolické farnosti Praha-Stodůlky při kostele svatého Jakuba Staršího. Kostel i přilehlé komunitní centrum se nachází ve východní části Slunečního náměstí v ulici V Hůrkách 1292/8.

Stavbu kostela i pozdějšího komunitního centra iniciovaly řádové sestry francouzské Kongregace Nejsvětější Svátosti (Congrégation missionnaire du Saint Sacrement) se sídlem v Lyonu. Francouzské sestry v čele se sestrou Madeleine Strobl, představenou pražského domu kongregace, daly podnět ke stavbě a podílely se administrativně, finančně i duchovně na projektu od jeho zrodu až po slavnostní otevření a následný začátek provozu. V původním plánu byla zamýšlena výstavba pouze samotného kostela, který měl být dle architektonického návrhu obložen opukou. Opukový základní kámen byl v prosinci 1999 posvěcen papežem Janem Pavlem II. na Letné při jeho návštěvě Prahy.
Projekt vytvořil architekt Zdeněk Jiran s kolektivem (Jiran-Kohout architekti, s. r. o.). Dodavatelem stavby byla Konstruktiva Konsit a. s. Kostel má modrý nátěr omítky. Loď kostela elipsovitého tvaru byl vystavěn v letech 1999-2001 jako součást Komunitního centra sv. Prokopa. Oválný tvar kostela bez jasného středu či počátku má podle tvůrců vyjadřovat rozumovou neuchopitelnost a nekonečnou platnost myšlenek, v jejichž jménu se zde lidé shromažďují. Nosnou konstrukci domu tvoří železobetonový stěnový systém v částech pod úrovní terénu a pravoúhlý skelet v bytovém traktu. Skelet kostela ze zděných pilířů je ztužený obvodovým korunním věncem, konstrukci střechy nesou dřevěné sbíjené vazníky, část kaple je shora osvětlena světlíky. Osa kostela směřuje k vertikále věže na Slunečním náměstí. V kostele se nachází kaple svatého Prokopa o kapacitě sto sedících osob a polyfunkční hala (učebnu, klubovna), které jsou vzájemně propojitelné a oddělitelné posuvnými zástěnami. V patře s galerií je umístěn samostatný společenský sál.
Autorem stavebního návrhu byl architekt Zdeněk Jiran. Samotná výstavba byla zahájena 1. března 2000, v dubnu 2001 byl na věž zavěšen zvon, kolaudace proběhla 10. května 2001 a právní moci nabyla 21. května, centrum slavnostně otevřeli starosta Petr Bratský, farář Mariusz Kuźniar[5] a posvětil arcibiskup Miloslav Vlk 19. června 2001 v 17 hodin, širší provoz byl zahájen v září 2001. Zvláštností kostela jsou posuvné panely v interiéru, které umožňují upravovat velikost kostelní lodi pro bohoslužby.
Kostel svým zasvěcením svatému Prokopovi Sázavskému navazuje na poutní kostelík svatého Prokopa, který stával od roku 1711 nad Prokopským údolím a v 50. letech 20. století byl odstřelen.

Centrum se skládá ze dvou částí. Vyšší - eliptického půdorysu (s omítkou modré barvy) se zdvižením východní špice elipsy do výšky 28 metrů a nižší – hranolu, provedeného v lícové cihle. Vyšší, elipsoidní část obsahuje sakrální a hlavní shromažďovací prostory, v hranolu jsou byty, kancelářské a obslužné provozy, vč. dvougaráže. Obě hlavní části jsou propojeny spojovacím krčkem, v němž je dvoupodlažní vstupní hala, zpovědnice, sakristie a šatna. Celý objekt je koncipován jako variabilní a víceúčelový. Všechny prostory jsou vzájemně účelově propojitelné. Klub pod věží, určený pro práci s problémovou mládeží, je přístupný samostatně.
Nosné konstrukce tvoří monolitický železobeton a zdivo. Lehká střecha nad elipsou je nesena dřevěnými sbíjenými vazníky, střecha nad kvádrem je zelená. Exteriér objektu doplňují venkovní terasa, parkoviště a sadová úprava.
Pozemek, na kterém bylo Komunitní centrum sv. Prokopa za 405 dní, od března 2000 do května 2001 postaveno, je na severní straně vymezen tělesem metra, na jižní pozemkem určeným původně pro stavbu kulturního centra městské části. Na východě a západě ulicí V hůrkách, resp. plochou Slunečního náměstí, v jehož východní části je situován.